V třídění a recyklaci CD/DVD máme prozatím mezery

Je možné, že zanedlouho budou CD a DVD nosiče minulostí. Nahrazují je totiž přepisovatelná záznamová média a flash paměti. To ale nemění nic na tom, že v domácnostech se stále „cédéčka“ a „dévédéčka“ používají nebo alespoň nacházejí. Až je budete chtít vyhodit, víte, do jakého kontejneru?

Nejprve si povíme něco k historii těchto malých kulatých zázraků. Kompaktní disk neboli CD byl vyvinut v roce 1979 firmou Philips a Sony pro uchování a reprodukci hudby. Délka nahrávky měla být 74 minut, aby se na CD mohla vejít Beethovenova Devátá symfonie. První album v podobě CD vydala skupina ABBA. Brzy se cédéčka začala využívat i ve světě IT, jako datové nosiče s kapacitou 656 Mb. Cédéčka byla postupně vytlačována novým DVD nosičem, který byl představen v roce 1996. Od CD se odlišuje zejména vyšší kapacitou záznamu.

Z čeho se skládají CD a DVD?

CD a DVD se skládají převážně z polykarbonátu tloušťky 1,2 mm. Dále je jejich součástí také mikrofilm, v němž je obsažen hliník, titan, zlato a další látky, které se špatným skladováním na skládkách mohou uvolňovat do půdy a znečišťovat ji těžkými kovy. V případě, že se pálí ve spalovnách, uvolňují se do ovzduší nebezpečné jedy. V roce 2007 byl na trh uveden EcoDisc se stejnými vlastnostmi jako mělo DVD, ale byl vyroben z polovičního množství materiálu.

Jak probíhá recyklace CD a DVD

Bohužel v České republice neprobíhá žádná účinná recyklace těchto nosičů. První krok však podniklo sdružení RemaSystem, které umožňuje sběr CD a DVD na určených místech a sběrnách druhotných surovin. Použité nosiče se pak posílají do zahraničí ke zpracovateli. Po recyklaci CD a DVD vzniká granulát nadále využívaný v automobilovém a stavebním průmyslu. Zpracováním nosičů se zabývá také downcycling – tedy zpracování plastů na druhořadé plasty. Zpracování CD/DVD však není pro tuto činnost primární. Pokud tedy chcete prospět životnímu prostředí, odevzdávejte CD a DVD do speciálních sběrných nádob.