Škody za krádeže kovů loni přesáhly 500 milionů korun. Pomůže úprava legislativy?

Astronomická částka 500 milionů korun zahrnuje pouze evidované trestné činy, nikoli přestupky. Realita je mnohem horší. Tak zvaní sběrači kovů vidí v krádežích snadný výdělek – a není divu. Za kilogram cenného kusu mědi lze na ruku získat i více než sto korun. Na zlodějích pochopitelně nejvíce tratí obce a sběrny, ty musí neustále investovat další a další finance do důkladného zabezpečení místních dvorů.

Bereme vše, platíme hotově

Zřejmě největším kamenem úrazu jsou právě ony hotovostní platby. Fyzické osoby (nejčastěji lidé závislí na sociálních dávkách) shání, co se dá a kde se dá, jen aby získali svůj pravidelný nezdaněný zdroj příjmů. Některé výkupny se bohužel o logiku věci nezajímají a od pochybných osob bez problému přijmou prakticky jakýkoli kus cenného železa a zaplatí za něj. Kde onen člověk jen tak objevil třímetrový kus kolejnice, je vedlejší. Není divu, že zlodějů kovu přibývá. Obce se ohrazují proti nelegálnímu obchodování s cennými artikly a žádají o novelu zákona, která by jim umožňovala vydat obecnou vyhlášku upravující provoz místních sběren a potažmo zakázala výkup od fyzických osob, nebo alespoň hotovostní platby. Aktuálně je navíc každý provozovatel kovošrotu povinen vést podrobnou evidenci osob, od kterých přijal kovový odpad.

Novela zákona přislíbila obcím vyšší pravomoce

Svítá na lepší časy? Vláda schválila novelu zákona o odpadech, která by konečně měla zamezit krádežím a nelegálnímu obchodování s cennými kovy. Obce si přijdou na své. Od roku 2015 by totiž měly mít možnost vyhláškou upravit či dokonce zakázat výkupy kovů, případně přizpůsobit pracovní dobu místních sběren. Hlavně proto, že nejvíce krádeží se děje právě po setmění. Novela by jim též dovolovala stanovit konkrétní místa pro kovošroty.