SKLÁDKA ZAKÁZÁNA! Co se děje s pneumatikami po jejich vyřazení?

Likvidace pneumatik byla vždycky složitá, v poslední době se ale musí řešit ještě více. Produkce ojetých pneumatik se zvyšuje a je nutné je dále zpracovávat. Od roku 2002 je u nás zakázáno skladovat pneumatiky na smetištích či skládkách.

Platí také zpětný odběr pneumatik. Ten provádí většinou oborové prodejny a servisy. Vždy je ale dobré nejdříve se informovat, zda konkrétní pracoviště opravdu zpětný odběr provádí. Další možností je odvézt pneumatiky do sběrného dvora, kde si s nimi už poradí.

Pár čísel o vyřazených pneumatikách ve světě

Co se děje se starou pneumatikou?

Pneumatiky se nejčastěji spalují v cementárnách, slouží tedy pro další energetické využití. Toto spalování je ale pod přísnou kontrolou. Nesmí vznikat vysoké množství emisí, které by byly nebezpečné. Mezi další časté zpracování pneumatik patří jejich protektorování. Recyklace pneumatik je bohužel hodně vzadu za těmito metodami.

Pneumatika se skládá z pryže (kaučuku), ocelového kordu, textilu a sazí. Pokud ji chceme recyklovat, má pro nás největší hodnotu právě pryž. Recyklace může probíhat 3 způsoby:

• Mechanické zpracování – rozemletí, dochází k separaci oceli, která se dále využije, textilu a gumy
• Kryogenní postup – zmrazením se pneumatika rozpadne, recyklace je ale finančně náročná, a proto se moc nevyužívá
• Pyrolýza – materiál se zahřívá na velmi vysokou teplotu a dochází k jeho roztavení

Recyklovaná pryž (granulát) se posléze používá jako přídavek do asfaltu silnic. Povrch má pak vyšší životnost a snižuje se hlučnost dopravy. Další využití najde na výrobu povrchů pro hřiště, různé pěny, membrány, směsi na těsnění či podlahové krytiny.

Objevil se i názor, že z recyklovaných pneumatik lze získávat ropu. Zahřátím pneumatiky na 5000 C v bezkyslíkatém prostředí by se z ní měla stát kapalina, která obsahuje hodně uhlovodíků a je podobná ropě. Životnímu prostředí tento proces moc neuleví, ale alespoň nás zbaví hromady pneumatik.